Nákladní automobily Praga a její legendární Praga V3S

Přidal leprikon, dne 4. 01. 2017, 0x

V minulosti byla Praga největší československou automobilkou, která vyráběla osobní a později především nákladní vozidla. Legendárním modelem se stal zejména vojenský třítunový speciál Praga V3S neboli “vejtřaska”, o kterém se říká, že byl suverénem v terénu, ale brzdou na silnici.

Rok 1953 byl pro automobilku Praga vůbec výjimečný. Kromě toho, že začala vyrábět slavný vojenský třítunový speciál Praga V3S, byla přejmenována na Automobilové závody Klementa Gotwalda.

Praga V3S - nesmrtelný vojenský nákladní automobil

Po skončení druhé světové války se Praga stala národním podnikem, který na počátku 50. let dostal za úkol vyvinou střední nákladní automobil vhodný do extrémně těžkého terénu. Výsledkem byla Praga V3S. Konstruktéři využili osvědčenou koncepci, kterou používali Sověti u Zilů a Američané u Stutebakerů. Vznětový šestiválec dodala kopřivnická automobilka Tatra.

Poté, co Praga V3S vyjela na silnice, nebo spíše do terénu, stala se na dlouhá desetiletí součástí výzbroje České armády. V dobách povinné vojenské služby se v ní svezly milióny mladých vojáků. Do automobilu se vešlo celkem 22 vojáků, popřípadě náklad o maximální váze 3 tuny. Vojáci seděli na korbě vybavené dřevěnými lavicemi bokem ve směru jízdy a o pohodlné jízdě se rozhodně nedalo hovořit.

Dnes nákladní automobil Praga V3S postupně nahrazuje další československá automobilka a její model Tatra 810. To však nic nemění na tom, že “vejtřaska” byla doslova nesmrtelným terénním vozem, která zvládla nejtěžší terén. Poslední exemplář z brány továrny vyjel v roce 1990. Během 37 let bylo vyrobeno cca 130 000 kusů.

Suverén v terénu, brzda na silnici

Praga V3S se v terénu pohybovala velmi snadno. Její konstrukci tvoří dvě zadní nápravy se čtyřmi pneumatikami. Díky tomu se nákladní automobil nebořil ani ve velmi měkké půdě. Zadní nápravy jsou navíc umístěny vysoko nad osou otáčení kol a vejtřaska tam má velkou světlost podvozku. Nemá problém “vyšplhat” na 40 cm vysokou kolomou překážku nebo projet vodu s hloubkou až 1 metr.

Pokud se však Praga V3S měla pohybovat na silnicí, šlo o velmi pomalé vozidlo s maximální rychlostí 60 km/h. Potkat ji na silnici běžné řidiči značně rozčilovalo, protože je brzdila v jízdě. Dalším nedostatkem byl ohromný hluk z motoru. O pohodlí nemohl hovořit ani řidič. Nákladní automobil Praga V3S nebyl vybavený posilovačem řízení a každá nerovnost vyhazovala řidiče ze sedačky.

Praga S5T - krycí název ještěrka

Vedle Pragy V3S se vyráběla silniční verze, jejíž krycí jméno znělo ještěrka. Na rozdíl od vejtřasky dokázala vyvinout daleko vyšší rychlostí a měla i větší nosnost 5 tun. Armáda kromě standnardní verze využívala pancéřovanou verzi, která tvořila základ pro samohybný protiletadlový dvojkanón. Na rám Pragy S5T se rovněž montovaly různé nástavby, a proto byl tento model využíván i v civilu. Šlo o různé jeřáby, hasičské, cisternové, sklápěcí valníky a jiné verze.