Messerschmitt KR175 a KR200 - malá jako motocykl, ale o dost pohodlnější

Přidal petrpavel, dne 6. 05. 2019, 0x

Druhá světová válka měla jako každý dlouholetý válečný konflikt devastující vliv na životy lidí. Automobilový průmysl nebyl žádnou výjimkou. V 50. letech se proto objevila malá lidová vozítka, která nabízela větší pohodlí i ochranu než motocykly. Samozřejmě za lidovou cenu.

Po válce automobilky jen těžko obnovovaly svou činnosti. Lidé si koupi normálního automobilu stejně nemohli dovolit. Jako nouzové řešení se objevily malá lidová vozítka, kterým se také říkalo německy rollermobil, kabinenroller, kleinwagen, a anglicky microcar nebo bubble car.

Nebyla to sice žádná “žihadla”, ale pro rychlou přepravu po městě i mimo něj posloužila stejně dobře jako motocykly. Jízda v nich však byla pohodlnější i bezpečnější. V podstatě to byly takové skútry se střechou. Mezi nejznámější lidová vozítka patřily dvoumístné Messerchmitt.

Messerchmitt KR175

Letecký konstruktér Fritz Fend po válce vyráběl invalidní vozíky, které poháněl dvoutaktní jednoválec. Během tří let jich vyrobil téměř tři sta. V roce 1951 se pustil do výroby vozítka, které by uvezlo dvě osoby. Spojil se dalším leteckým konstruktérem a průmyslníkem Wilhelmem Messerschmittem, který vlastnil vhodné výrobní prostory v podobě továrny.

Výroba prvního typu Messerschmitt KR175 byla zahájena v roce 1953. Vozítko mělo vpředu dvě kolo a jedno vzadu. Kabina byla průhledná vyrobená z plexiskla a otevírala se do strany, čímž umožňovala snadný nástup do vozítka. Interiér ukrýval dvě sedadla za sebou s řízením umístěným uprostřed.

Vozítko Messerschmitt KR175 poháněl dvoutaktní vzduchem chlazený jednoválce o objemu 173 cm3 a výkonu 9 koní. Ačkoliv první kusy byly plné závad, během dvou let se jich téměř 20 000. První model KR175 v roce 1955 nahradil vylepšený Messerschmitt KR200.

Messerchmitt KR200

Následující model měl vylepšenou kabinu i interiér s větším zadním sedadlem a koženkovým obložením. Novinkou byly výřezy v předních blatnících, gumové obložení na hranách kabiny, boční okna s posuvnými skly a elegantní řídící páku na místo původních motocyklových řídítek.

Změn k lepšímu se dočkalo i zavěšení zadního kola a motoru. Všechna tři kola dostala větší pneumatiky a hydraulické tlumiče, což vedlo k lepšímu prožitku z jízdy. Také motor se dočkal navýšení objemu na 191 cm3. Tento model měl výkon 10 koní a mohl jet rychlostí až 105 km/h. To na takový miniaturní vozík není vůbec málo. O vozítko byl ohromný zájem a v prvním roce jich bylo vyrobeno a prodáno přes 12 000 kusů. Do roku 1964, kdy byla výroba ukončena, jich z továrny vyjelo více než 40 000.