Magnetické motory na permanentní magnety

Přidal nicolaus, dne 15. 11. 2016, 0x

Stroj na bázi magnetů pohybujících se samovolně nebo s malou dopomocí zajímal lidi už od nepaměti. Takový motor by byl velmi užitečný a to hlavně proto, že je potřeba v našem světe, ve kterém se stále zvyšuje spotřeba energie a snižuje se její dostatek. Je tedy magnetický motor pouze fikce, nebo je skutečný? Jak takový motor funguje? O tom si povíme v tomto článku.

Co je magnetický motor na permanentní magnety?

Je to synchronní motor, který využívá permanentní magnety z moderních materiálů, místo budicího vinutí pro vytváření magnetického toku. Mimo podstatné zjednodušení motoru, odpadne i zdroj budicího proudu. Motor pracuje na rozdíl od asynchronního motoru s lepším účiníkem. Neodebírá totiž ze sítě magnetizační proud. V rotoru navíc nevznikají ztráty ani v budicím vinutí a v rotorové kleci, jako je tomu u asynchronních motorů. Důsledkem je, že motor o stejném výkonu má menší rozměry a lepší účinnost, než klasický asynchronní motor.

Podívá se, že už jeden takový motor existuje, mohli bychom na něj narazit pod názvem Perendev. Možná jich existuje více, ale u Perendeva, ani u ostatních motorů není zcela jasné, zda se nejedná o podvod.

Kdo je Howard Johnson?

Vynálezce Howard Johnson objevil způsob, jak stavět motory, které běží bez elektrického nebo jiného pohonu. Monumentální povaha vynálezu je zřejmá, zvláště ve světě, ve kterém se stále více zvyšuje nedostatek energie.

Kritikové říkají, že Johnson nabízí "bezplatné" řešení energetických problémů, a že taková věc nemůže existovat. Johnson namítá, že nikdy netvrdil, že jeho vynález poskytuje něco bezplatného. Johnson připouští, že přesně neví, odkud se energie, kterou čerpá, bere. Ale domnívá se, že může mít souvislost s rotací elektronů, možná dokonce souvisí s "dosud nepojmenovanou částicí."

V současné době staví motor, který bude pohánět alternátor o výkonu 5000 wattů.

Objeví se permanentní magnety i v automobilových motorech?

V minulosti již H.Johnson uvedl, že v současné době nechce mít nic společného s Detroitem. Říká: „Je to velmi emocionální představa, ale držme se reality!“ Vynálezce také nechce dělat ukvapené předpovědi o dalších aplikacích svého vynálezu a to hlavně proto, že potřebuje více času na jeho zdokonalení.

Obtížnějším úkolem se ale stává získání přijetí jeho myšlenek evidentně nervózní komunitou vědců, v níž mnoho fyziků cítí potřebu bránit zákon zachování energie, aniž by je zajímalo, zdatento „zákon“ obranu opravdu potřebuje.