Čechie-Böhmerland - nejdelší motorky světa pocházely z Česka

Přidal zdeneknovy, dne 13. 04. 2018, 0x

Češi mají zlaté ručičky, to ví přece každý. Platí to i pro motorová vozidla. Nejenže v české automobilové historii najdeme krásná auta, ale ani v motocyklech jsme nezaháleli. Příkladem budiž nejdelší motocykly světa Čechie-Böhmerland, jejichž výroba bohužel zanikla po 15 letech výroby.

Motocykly od dnes již zapomenuté české značky Čechie-Böhmerland se vyráběly pouhých 15 let. Ačkoliv šlo o světovou raritu, tehdejší politické události ani doba nebyly výrobě svérázných českých motorek příliš nakloněny. Naštěstí se do dnešní doby dochovaly desítky originálních kusů, které lze tu a tam spatřit na silnicích nebo na pravidelných srazech fanoušků historických motorek Čechie-Böhmerland v Krásné Lípě, kde má tvůrce motorek pamětní desku.

Od prodavače šicích strojů až po konstruktéra motocyklů

První motorka Čechie-Böhmerland se objevila na počátku 20. let minulého století a zkonstruoval ji Albin Hubo Liebisch. Talentovaný konstruktér a mechanik pocházel z rodiny zahradníka v Rumburku. Lásku ke květinám nahradil vášní pro stroje. Vyučil se mechanikem a svou kariéru začal jako prodavač šicích strojů.

K autům se dostal nejprve jako osobní šofér německého šlechtice. Po válce začal působit v kopřivnické automobilce, kde se prý potkal se samotným Hansem Ledwinkou. V roce 1920 se vrátil do rodného kraje a začal pracovat jako mechanik v soukromé dílně Alfreda Hieleho, majitele textilky a velkého nadšence do rozvíjejícího se automobilového průmyslu.

Motorka dlouhá 3,2 metru uvezla tři lidi

Motocykly Čechie-Böhmerland byly světové v jedné věci. Na délku měřili neuvěřitelných 3,2 metru, což z nich dělalo nejdelší motorky na světě. Zatímco současné motorky “sotva” uvezou dvě osoby, tyhle byly vyrobené pro přepravu tří osob. K čemu motorka pro tři osoby, když by byl pohodlnější osobní vůz?

Důvod byl prostý. Lidé toužili podnikat delší cesty, ale na pořízení vlastního auta měl peníze jen málokdo. Motorku si však mohlo dovolit mnohem více lidí. Liebisch se proto rozhodl přijít s něčím lepším - opravdu dlouhou motorku, ke které nebyl potřeba žádný další přívěsný vozík.

Do dlouhého rámu vsadil motor vlastní výroby s objeme 598 cm3 a výkonem 16 koní. Motor byl hlučný a odkrytý, takže jezdec se z cesty vrátil důkladně “umazaný a promazaný”. To ale nikoho nijak zvlášť netrápilo, stačilo se vhodně obléci.

Konec zlatých časů

Největší zájem o dlouhé motocykly byl ve 20. letech. Na počátku 30. let tedy Liebisch koupil větší továrnu. Jenomže právě tehdy se poptávka po motorkách Čechie-Böhmerland výrazně snížila a definitivní konec znamenal začátek druhé světové války. Během války se v Liebischově továrně vyráběly součástky granátů a výztuhy do letadel. Když chtěl v roce 1945 výrobnu obnovit, skončil Liebisch v pracovním táboře kvůli údajně neuhrazené faktuře.

O rok později se mu podařilo získat cestovní povolení, na základě kterého se odstěhoval do Pasova v Německu, kde měl příbuzné. Po zbytek života se věnoval výrobě ručních vozíků a zároveň pracoval na návrzích motocyklů, které se nikdy nedostaly do výroby. V zapomnění zemřel v roce 1965.

Kolik se v dobách největší slávy vyrobili motorek Čechie-Böhmerland, nikdo pořádně neví. Některé zdroje uvádí 1 200 kusů, jiné dokonce 3 000 kusů. Dnes víme zhruba o stovce dochovaných kusů.